Agregátor zdrojů

Vivaldi 4.1 zase nadbíhá geekům. Prohlížeč lze programovat, aby dělal, co chcete

Živě.cz - 1 hodina 28 min zpět
Norští tvůrci nezpomalují. Vivaldi 4.0 přidal RSS čtečku a e-mailový klient, o desetinku novější verze přidává tři novinky. Nejsou tak velké, ale leckomu ušetří práci a zpřehlední surfování. Tou nejméně zajímavou jsou tiché aktualizace. Vivaldi si po vzoru Chromu, Edge a nově i Firefoxu bude ...

Dluhy českých domácností u bank v červnu opět stouply, v čele jsou úvěry na bydlení

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 1 hodina 34 min zpět

Dluhy domácností rostou vytrvale od února 2016. Bilion korun překonaly v květnu 2010, v září 2017 se jejich objem přehoupl přes 1,5 bilionu. Lidé si berou půjčky především na bydlení. V červnu měly domácnosti dluhy z úvěrů za bydlení za 1,506 bilionu korun, proti květnu tak stouply o procento. Spotřebitelské úvěry se podle ČNB meziměsíčně zvýšily o 0,9 procenta, dosáhly 269 miliard korun.

Zadlužení firem naopak kolísá. Loni meziměsíčně stouplo v lednu, březnu a dubnu a pak od srpna do října. V ostatních měsících klesalo. Od letošního ledna zadlužení firem zatím každý měsíc rostlo, pokles nastal až v červnu. Z úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům mají při rozdělení podle původní doby splatnosti nejvýznamnější podíl dlouhodobé půjčky. V červnu jejich objem dosáhl 632 miliardy korun, což je 56 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru, uvedla banka.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Odvozuje se z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku také fondy peněžního trhu, úvěrní a spořitelní družstva.

S nástupcem se nepočítá. Galaxy Note20 bude patrně posledním svého druhu

Novinky.cz - 1 hodina 36 min zpět
Zkraje srpna by se měla konat již tradiční tisková konference společnosti Samsung, kde budou hrát prim chytré telefony. Uniklá mapa modelů, které by se měly ukázat v letošním roce, však jasně dokládá, že tentokrát se nástupce modelu Galaxy Note20 nedočkáme.

V Hongkongu odsoudili prvního člověka podle bezpečnostního zákona, dostal devět let

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 1 hodina 40 min zpět

Čtyřiadvacetiletý Tong Ying Kit loni 1. července - den po zavedení bezpečnostního zákona - najel na motorce do hloučku policistů. V ruce při tom držel transparent s nápisem "Svobodu pro Hongkong, revoluce naší doby". Podle soudu právě tento text vyzývá k odtržení Hongkongu od Číny, a muž je proto podle soudu vinen z podněcování k separatismu.

Tong odmítl obvinění z terorismu, nabádání k separatismu i nebezpečného řízení.

Podle agentury AP je trest vyšší, než požadovala prokuratura - ta Tonga chtěla poslat do vězení na tři roky. Tento verdikt určil směr, jakým se by se mohly ubírat další případy, poznamenal server BBC News.

Bezpečnostní zákon prosadil v Hongkongu Peking po mohutných prodemokratických protestech, které propukly v poloautonomní provincii v roce 2019. Učinil tak navzdory hlasité místní i mezinárodní kritice. Norma začala platit na konci loňského června a trestá cokoli, co Čína pokládá za podvratnou činnost, separatismus, terorismus a paktování se zahraničními silami. Těm, které soudy shledají vinnými, hrozí až doživotní trest vězení.

Kritici upozorňují, že cílem zákona je umlčet opozici a omezit základní svobody. Od chvíle, co zákon vstoupil v platnost, zatkla policie v Hongkongu přes 100 lidí a ti na soud čekají.

Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. V současné době je Hongkong spravován podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Peking ale svými kroky, včetně zavedení bezpečnostního zákona a změn hongkongského volebního systému, svobody postupně omezuje. Oficiální představitelé kritiku odmítají a tvrdí, že Peking obnovuje pořádek.

Poslanci mají poslední šanci zavést větší kontrolu nad sebou, ministry či kancléřem

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 2 hodiny 5 min zpět

V poslední možné chvíli k poslancům doputoval zákon o lobbování, který přitom byl ve sněmovně poprvé už v roce 2019. Protože jej ale část dolní komory zcela odmítá a další se pokusila o jeho úpravu, na program se dostává až na mimořádné schůzi, po které se poslanci rozejdou na prázdniny. Po nich už bude do voleb pouze jedna schůze, na které se zpravidla už nové zákony neprosazují. 

Mezi hlavní podporovatele návrhu patří Piráti a hnutí ANO, jehož místopředseda a zároveň šéf sněmovny Radek Vondráček několikrát sliboval, že se bude snažit, aby zákon prošel. Jeho ANO má ve sněmovně zdaleka nejvíce poslanců, kteří mohou zákon prosadit či potopit. "Stále jsem to nevzdal," opakoval v minulosti několikrát Vondráček. Pro návrh se několikrát vyslovila i ministryně spravedlnosti za ANO Marie Benešová.

Ani v hnutí ANO ale nejsou zdaleka všichni zákonodárci pro. Proti vystupuje například SPD či ODS. Poslanec Marek Benda (ODS) je zároveň i předsedou ústavněprávního výboru, ve kterém návrh ležel poslední měsíce. Výbor nakonec přijal usnesení v polovině letošního července. 

"Mně přijde, že pokud něco takového přijmeme, tak jsme se úplně zbláznili," tvrdí Benda, kterému se nelíbí samotný princip zákona. Návrh zjednodušeně spočívá v tom, že by například poslanci museli hlásit své kontakty s lobbisty. Podle Bendy je něco takového nesmysl, protože to jde proti samotnému svobodnému výkonu poslance.

"Kdokoliv z nás poslanců zvedne pro tento návrh zákona ruku, tak předpokládám, že tím sděluje, že tady v příští sněmovně už nechce sedět, protože podle tohohle se opravdu fungovat nedá," tvrdí Benda s tím, že Ústava ČR nedovoluje, aby zákonodárci hlásili své kontakty.

Příznivci zákona z řad politiků i protikorupční organizace ale naopak upozorňují, že současný stav je neudržitelný. Lobbisté mohou ovlivňovat politiky bez jakékoliv veřejné kontroly. Ať za nimi chodí do Poslanecké sněmovny, nebo se s nimi setkávají jinde, nikdo není povinen dávat takové kontakty veřejnosti na vědomí.

Zastánci návrhu také argumentují, že v rámci boje proti korupci doporučuje existenci zákona o lobbingu také Skupina států proti korupci (GRECO). Navíc nová Zpráva Evropské komise o právním státu 2021 chybějící pravidla pro lobbování v Česku zmiňuje.

Pokud by zákon začal platit, každý lobbista (který lobbuje u politiků a u dalších zákonem definovaných funkcí) by se musel přihlásit na Úřad pro dohled nad politickými stranami a doložit svou bezúhonnost v oblasti korupčních trestných činů. Zároveň by se musel registrovat do on-line registru a v něm uvést, jaký zákon, předpis či dokument bude chtít lobbingem ovlivnit a v zájmu koho. Tedy zda ve svém vlastním, nebo v zájmu toho, kým byl najat. Každý lobbista by také musel každého čtvrt roku předkládat zprávu, s kým a proč se sešel. 

"Zákon o lobbingu by měl platit pro všechny lobbisty bez rozdílu a přinést možnost veřejné kontroly zákulisních legislativních procesů, které jsou dnes vnímané jako záhadné, nebo dokonce podezřelé. Do tajuplného procesu tvorby zákonů se tak konečně dostane světlo, které by jako bonus mělo oslabit kmotry, kterým ta tma vyhovuje," tvrdí Jakub Černý, lobbista Rekonstrukce státu, která sdružuje protikorupční organizace.

Tyto organizace poukazují také na průzkum veřejného mínění, který provedla Rekonstrukce státu ve spolupráci s výzkumnou agenturou G82 letos v lednu na vzorku 1000 respondentů. Podle něho 59 procent občanů vnímá lobbing zejména jako způsob, jakým kmotři prosazují své zájmy. Kolem 50 procent respondentů zase považuje lobbing za vznešené pojmenování pro korupci. Podle průzkumu 71 procent Čechů věří, že zákon by měl stanovit pravidla pro lobbing. Pod pojmem lobbista si přitom Češi nejčastěji vybaví Romana Janouška a Ivo Rittiga.

Facebook a Google pustí do kanceláří jen očkované zaměstnance, Apple zatím váhá

Živě.cz - 2 hodiny 28 min zpět
Velké firmy budou po svých zaměstnancích požadovat očkování • Shodují se na tom Google i Facebook, Apple zatím váhá • Povinné možná jistě spustí velké emoce a soudní procesy

Zemřel herec Vladimír Marek. Hrál ve filmu Perníková věž i v Divadle Na zábradlí

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 2 hodiny 49 min zpět

"Od víkendu se nikomu neozýval. Tak jsem šel po všech možných institucích - nemocnice, přátelé, sousedé… Nakonec jsem nechal otevřít byt hasiči. Bohužel už byl Vláďa mrtvý," napsal podle serveru Blesk.cz hercův přítel Radek Krejčí na Facebooku.

Poslední roky kvůli částečnému ochrnutí téměř nevycházel ze svého bytu. "Tělo se rozhodlo, že mi vrátí všechno, čím jsem ho za svého bujného života trápil. Já nějak tušil, že to tak bude," říkal ale s úsměvem.

Vladimír Marek účinkoval dlouhá léta jako loutkoherec v královéhradeckém Divadle Drak. Poté od roku 1991 měl stálé angažmá v Divadle Na zábradlí. Mezi jeho nejznámější role patří účinkování v muzikálech Cabaret, Johanka z Arku či Excalibur. Ve filmu hrál například mafiánského šéfa Pexeso v Perníkové věži nebo manažera Pavola Haberu ve Fontáně pre Zuzanu 2. 

Chcete notebook do školní lavice? V novém Computeru jsme jich otestovali rovnou devět

Živě.cz - 2 hodiny 58 min zpět
Megatest 11 True Wireless Sluchátek • Jak si vytvořit ideální domácí kino • Jak retušovat fotky v mobilu

Navigace Waze bude před započetím cesty informovat o objížďkách a kolonách

Živě.cz - 3 hodiny 28 min zpět
Navigační aplikace Waze přichází po delší odmlce s poměrně praktickou novinkou – před jízdou upozorní na dopravní zácpy a objížďky. Řidič se tak ještě před započetím jízdy bude moci na základě poskytnutých informací rozhodnout, zda chce cestu absolvovat, nebo jestli ji přesune na jiný ...

Google dostal v Rusku pokutu za porušení zákona o ukládání dat uživatelů

Novinky.cz - 3 hodiny 40 min zpět
Ruský soud ve čtvrtek uložil firmě Google pokutu ve výši tři miliony rublů (zhruba 879 000 Kč) za porušení zákona, který internetovým společnostem nařizuje ukládat osobní data ruských uživatelů na serverech na ruském území. Informovaly o tom agentury TASS a Reuters s odvoláním na prohlášení soudu. Ten uvedl, že Google byl v této věci potrestán poprvé.

Podívejte se, jak je naše planeta obklopena satelity Starlink a Oneweb

Živě.cz - 4 hodiny 18 min zpět
Společnost SpaceX zakladatele Elona Musk pokračuje ve velmi rychlém rozšiřování sítě satelitů Starlink na oběžné dráze, které jsou určené pro poskytování internetu po celém světě s vysokými rychlostmi a nízkou odezvou. Protože už v srpnu dojde k základnímu pokrytí celého světa, už je jich celkem ...

Podvodníka pozná po hlase. Brněnská firma pomáhá policistům i mobilním operátorům

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 4 hodiny 23 min zpět

Policejní vyšetřovatele čekají každý den až desítky hodin audiozáznamů soudních odposlechů, které je třeba si poslechnout. Jsou k tomu ale často vybavení pouze počítačem s obyčejným přehrávačem, tužkou a papírem. Než se dostanou k pasáži, kde si překupníci zbraní domlouvají, kde a kdy si zboží předají, může být už dávno po akci. Na další příležitost by mohli čekat dalšího čtvrt roku.

To se ale mění. Nyní budou moci využít hromadnou a automatickou analýzu nahrávek, která vytipuje podezřelé sekvence okamžitě. Službu na trh uvádí brněnská firma Phonexia, která se už patnáct let zabývá rozvojem hlasových technologií, analýzou řeči a hlasem coby biometrickým údajem.

Phonexia už několik let pomáhá usvědčovat pachatele německé, maďarské i české policii, dokáže totiž přesně identifikovat hlas pachatele. Své know‑how, vzešlé původně z brněnského Vysokého učení technického (VUT), neposkytuje pouze policistům, ale i finančním institucím. I těm pomáhá bránit se podvodníkům anebo třeba jen ověřovat totožnost v telefonním bankovnictví. Mezi firmy, které používají její technologie, patří Škoda Auto, mobilní operátoři O2, T‑Mobile nebo dodavatel elektřiny a zemního plynu innogy.

V Česku Phonexia aktuálně nejvíc řeší nárůst poptávky po technologiích voicebotů - hlasových robotů. "Letos před Vánoci budou čeští zákazníci mnohem víc než dosud při on‑line nákupech hovořit s roboty," říká jeden ze spoluvlastníků Phonexie a aktuální ředitel Michal Hrabí.

Jádro byznysu má ale Phonexia, která vloni dosáhla tržeb 65 milionů korun a nárůstu skoro o čtyřicet procent, mimo Česko - v západní Evropě, Kanadě a na Blízkém východě. A nejvíce roste v regionech bez internetu a s nízkou gramotností - v Jižní Americe a v Africe. Hlasové služby se totiž rychleji rozvíjí právě tam, kde lidé neumí číst a psát.

Je hlas stejně dokonalý biometrický údaj jako otisk prstu?
Ano, je srovnatelný, stejně jako u otisku prstu jsou i v otisku hlasu u každého člověka nezaměnitelné body. A platí tam to samé - když část otisku prstu zakryji, i v té zbylé lze najít kontrolní body, podle kterých lze poznat, o koho jde, i když spolehlivost klesá. U hlasu zase jistota identifikace člověka klesá s různými zastřeními, například nachlazením, když si mluvčí zacpe nos nebo hlas nějak mění. Ztrácí se tam určité frekvence.

Vaše technologie používají policisté v Česku, Německu nebo Maďarsku. Rozhodují podle nich soudy?
O primární důkaz nejde, otisk hlasu je vždy posuzován soudním znalcem. Naše nástroje používají vládní subjekty ve více než šedesáti zemích, třeba německá kriminální policie, konkrétně její nejprestižnější složka Bundeskriminalamt, obdoba americké FBI. Používá je jak při vyšetřování, tak při prokazování. Shodu ve stopě hlasu z nahrávky zločinu a hlasu podezřelého se podařilo najít už několikrát.

V jaké kauze třeba?
Před pár lety se téměř do 300 bankovních účtů nabourali podvodníci, kteří se vydávali za majitele účtu. Podařilo se jim to díky informacím získaným z černého trhu z internetu. Vytvořili si profily lidí a pak šli po účtech těch, o nichž měli v profilu nejvíc informací. Vytipovali si starší lidi a pak měnili hlas tak, aby jako starší i zněli. Pak už jen stačilo použít pár triků sociálního inženýrství, tedy manipulaci s lidmi, a své přesvědčovací dovednosti. Šlo původně o tři pachatele. Náš software ale potom pomohl odhalit ještě dalšího. Co nás ale zajímá víc, je to, co se děje u komerčních zákazníků. Protože na ně se zaměřujeme víc.

V čem pomáhají vaše nástroje jim?
Například mobilním operátorům pomáháme odhalovat podvodníky, kteří se od nich snaží vymámit služby či produkty. V lepším případě pod smyšlenou identitou, v horším pod kradenou. Na odhalování podvodů a identifikaci podvodníků mají operátoři vyhrazené celé týmy lidí.

Telefonní spojení je častou bránou zločinu, protože nevidíte obličej zákazníka a podvodníkům stačí jen kradený občanský průkaz a pár dalších informací. Klasický příklad takové krádeže vypadá takto: instituce, která poskytuje půjčky po telefonu, má zákazníka, který splácí půjčku v hodnotě dva tisíce korun. Jednoho dne mu ale přijde požadavek na splátku deset tisíc korun. Zákazník se diví, jak je to možné. Někdo za něj navýšil půjčku. Ten někdo je velmi často nějaký rodinný příslušník majitele účtu, který si během návštěvy opatřil potřebné dokumenty a nové peníze si nechal poslat na jiný účet. Často to bývají synovci, neteře nebo vnoučata. Majitelé účtů se to dozvědí při reklamaci, když jim poskytovatel půjčky přehraje telefonát. Je to poměrně rychle rostoucí problém. Jeho rozsah máme vyčíslený od policie z Jižní Koreje: v podobných typech podvodů přišli lidé v roce 2019 až o půl miliardy dolarů. Tento problém právě řeší hlasové ověření.

Česká data nemáte?
Nemáme. Ne že by se to tu nedělo, ale buď to čeští poskytovatelé půjček nechtějí otevřeně řešit, nebo o tom ani nevědí. Většinou to totiž zůstane utajené v rámci rodiny - prostě se doma zpohlavkují. Pokud podvod spáchala neteř, tak navýšenou částku splácí její otec, bratr poškozeného. Často se to stává u nízkopříjmových skupin, u drogově závislých, jsou to smutné příběhy. Bavíme se o tom s jedním klientem, který tenhle problém přiznává. Ukazuje se, že se o tom poskytovatel dozví třeba jen v případě, když sekundární dlužník, tedy bratr, přestane rodině splácet. Jinak si to rodiny často nechávají pro sebe. Poskytovatel tím trpí jednak proto, že neví, že k něčemu takovému dochází, a zdánlivě nic ho netlačí, aby problém systémově řešil. Trpí ale i ztrátou důvěry a kreditu, protože to dopustil.

Ověřují české podniky hlas svých zákazníků a chrání se hlasovou verifikací proti podvodu?
Téměř vůbec. Pokud jde o verifikaci hlasu, tu jsme v Česku ještě u žádné instituce nenasazovali. Využívá to jen jedna z velkých bank, řešení má od našeho amerického konkurenta. A pokud jde o službu chránící proti podvodu, tak tu máme u jednoho českého mobilního operátora.

Prodat naše služby v Česku je těžké, firmy nám říkají, že se jim tato investice nevyplatí, protože chtějí telefonní bankovnictví omezit a nechat si jen to internetové a mobilní. Ale přesto ho stále mají, protože ho mít musí - stále je mnoho zákazníků, kteří jsou zvyklí raději telefonovat. Nejen senioři, ale i zákazníci s vysokými příjmy.

Je třeba si uvědomit, že je i tento kanál nutné chránit. K podvodům v něm dochází nejvíc, když internetové a mobilní bankovnictví nefunguje. Což není náhoda - i to je součást útoku. Na telefonní linku v tu chvíli volají tisíce rozhořčených zákazníků a operátoři, protože jsou pod tlakem, udělají víc chyb, a tak se stanou spoluobětí sofistikovaného podvodu.

Nevěnujete se jen bezpečnostním tématům, ale i automatizaci telefonního kontaktu se zákazníkem, hlasovým robotům a také službám pro call centra. V jaké oblasti je nejvíc byznysu?
V analýze hovorů na call centrech. Pomáháme jim zkvalitnit a zefektivnit jejich provoz. Když zavoláte jakémukoli operátorovi nebo velké firmě v Česku, uslyšíte hlášku "Tento hovor může být monitorován". To je tam proto, že se ze všech hovorů vytváří analýza, která ukazuje, co lidé aktuálně řeší, o co mají zájem - tedy data pro další práci marketingu. Jiné informace z analýzy zase čerpá vedení kontaktního centra - zjišťuje, jestli byli agenti na zákazníky milí a jestli jim pomohli. To je klasický scénář takzvané hlasové analytiky.

Také se podle vašich analýz odměňují zaměstnanci, že?
Ano. Obvykle v call centrech, kde není nasazená naše analytika, probíhá zkvalitňování servisu prostřednictvím práce supervizorů. Ti chodí na náslechy nebo poslouchají nahrávky. Ale jsou takhle schopní sledovat jen malou výseč hovorů - většinou jen tak do čtyř procent. S naší technologií dostanou supervizoři už výběr ze všech nahrávek, které se něčím vymykají. Zase jen ta čtyři procenta, ale ta správná - nahrávky, v nichž operátor nenásledoval scénář nebo nebyly splněny všechny zákonné požadavky a tak podobně.

A roste zájem o hlasové roboty?
Letos rapidně - před předvánoční sezonou hlavně mezi firmami z oblasti e‑commerce. Ale největší byznysový potenciál je v ověřování identity mluvčích, což je služba pro banky nebo pojišťovny, která zásadně šetří náklady. Při telefonním kontaktu díky analýze přes otisk hlasu nemusí operátoři pokládat tolik kontrolních otázek a jsou díky tomu schopni zkrátit hovor o 60 až 90 sekund. Pokud má call centrum 50 zaměstnanců, jedná se o úsporu ve statisících korunách, až miliony měsíčně ušetří call centra o více než 200 zaměstnancích. Ověřování z hlasu ale zároveň řeší i bezpečnost. Pokud ho instituce používá, musí se sejmutím otisku hlasu zákazník předem souhlasit.

Kolik lidí to zpravidla odmítne?
Přibližně třicet procent. Pro zbytek zákazníků je to pohodlnější. Nemusí už uvádět čtvrté písmeno hesla nebo číslo smlouvy, to typicky nikdo z hlavy neví a komplikuje to vyřešení požadavku. To, kam díky hlasové technologii spějeme, je svět bez hesel v našich zařízeních. Heslem je sám člověk - na základě tváře, hlasu, duhovky nebo otisku prstu. Toho můžeme využívat už dnes.

Co vidíte v budoucnu?
Budeme mít třeba kanceláře, které nám umožní dostat se k firemním informacím tak, že se prostě zeptáme. Budou v nich integrované digitální asistentky. Ty ale musí nejprve umět rozpoznat, kdo má k jaké informaci přístup - například mzdy může znát jen pár lidí. To je jeden typ problému, který bude hlasová technologie v digitální kanceláři řešit. Druhý je ten, že když se zeptají dva lidé: "Kolik peněz mi zbývá v rozpočtu?", bude na to jiná odpověď u marketingového ředitele a jiná u ředitele vývoje. Digitální asistentka bude muset umět rozeznat hlasy a dát příkaz do kontextu, aby dokázala odpovědět správně. Tohle bude brzy, už tak za pět let, maximálně deset let naprostý standard.

Další použití je třeba v nemocnicích. Když půjde primář na vizitu, nemusí mít s sebou ansámbl dalších doktorů, kteří by mu vysvětlovali stav pacienta a popis léčby. V místnostech se bude automaticky nahrávat celý příběh léčby pacienta, bude stačit se jen zeptat. I zde se bude uplatňovat hlasová biometrie tak, aby odpověď dostal pouze ten, kdo na ni má nárok.

Je alespoň část z toho už někde vidět v praxi?
Technologicky už to možné je, v praxi se nyní teprve dělají první seriózní testy. Jsme v jednání s jednou velkou firmou, která vyvíjí podnikové systémy. Má už vyřešené rozpoznávání příkazů, ale ne ověření identity mluvčího. Řešíme, jak je rozpoznávat, když je jich v zasedačce deset.

Spousta lidí na světě už používá domácí digitální asistenty, jako je Alexa nebo Siri. Kudy půjde další vývoj?
Půjde to přes automatizaci, na kterou si lidé brzy zvyknou, protože lenost je matka pokroku. Budou dva silné směry vývoje - jedním tahounem budou spotřebitelé a domácnosti. Skrze osobní hlasové asistenty si zvyknou na to, že mnoho služeb je jen "na zavolání" - typu přehraj mi playlist ve Spotify, jaká je předpověď počasí, jak dlouho se má vařit vajíčko na hniličku. Budou hlasem aktivovat jiné služby a také budou moci dostávat odpovědi na znalostní otázky. Díky tomu, že budou takové úkoly považovat za samozřejmé a své domácnosti postupně více vybaví chytrými reproduktory, budou časem tlačit firmy k tomu, aby jim obdobně snadným způsobem poskytovaly další a další služby. Následně to budou očekávat i v zaměstnání.

Druhým tahounem budou poskytovatelé firemního softwaru - firmy jako SAP, Microsoft, Salesforce nebo Atlassian. Když vyřeší, aby se lidé dostávali pouze k těm informacím, ke kterým mohou mít přístup, umožní to velký nárůst produktivity. V podstatě to bude taková malá kancelářská revoluce - i běžní zaměstnanci budou mít svou "sekretářku", která jim bude rozšiřovat schopnosti a dovednosti a šetřit čas - například zpracovanými zápisy ze schůzek, vytvořením rešerší a tak podobně.

Jak technologické novinky přijímají Češi?
V Česku je pár oblastí, ve kterých jsou zákazníci progresivní - je to internetové bankovnictví nebo bezkontaktní platby. Pak je tady ale fůra novinek, které přijmout nechtějí, protože mají rádi staré pořádky a metody. Týká se to právě produktů s hlasovými službami, máme mnohem lepší zkušenosti s jejich přijetím v jiných, často zaostalejších státech - ve Střední a Jižní Americe, na Blízkém východě a v Africe. To jsou oblasti mnohem více nažhavené do nových technologií. Je to asi tím, že potřebují víc získávat konkurenční výhodu a víc se snažit o to, aby se měli lépe. Mám pocit, že u nás nikoho zas tak moc netlačí bota.

Kde vidíte největší obchodní potenciál?
V afrických zemích. Tam je velký zájem o hlasovou verifikaci. Je to dané tím, že tam mnoho lidí nemá chytrý telefon a připojení k internetu a polovina lidí neumí číst a psát, takže se nedá využívat ani SMS zpráv. Proto se tam nevyvíjí internetové bankovnictví, ale zato naopak zásadně právě hlasové služby.

Tím se ale asi schopnost psaní a čtení nezlepší…
Pravděpodobně ne. Je otázka, jestli rozvoj digitálních technologií a hlasových služeb nepovede k degenerování lidstva směrem k analfabetismu. I u nás už dochází k degradaci psaní rukou - už ani děti ze základních škol dnes neumí dobře psát. A kdo z nás dospělých dokáže napsat text v rozsahu A4 čitelně. Možná zmizí i dovednost psát vůbec, protože i na počítač a mobil budeme brzy víc mluvit než do nich psát. Určitě se to bude týkat pouze části populace a bude to ještě dlouho trvat. S technologiemi mizí i dovednost pamatovat si, všechny informace jsou přece pořád po ruce. Ale nemyslím si, že kompletně zdegenerujeme, protože dovednosti, které nepotřebujeme, nahradíme jinými. Třeba schopností přemýšlet v souvislostech nebo umět se přizpůsobit a rychle se učit novým věcem.

Tádžikistán popíral covid, mluvil o tuberkulóze. Teď umírá i prezidentova rodina

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 4 hodiny 1 min zpět

Sestra prezidenta Emómalí-ji Rahmóna minulý týden zemřela v nemocnici jen deset dní poté, co byla hospitalizována. Čtyřiašedesátiletá Kurbanbi Rahmónová podle místních médií zemřela na covid-19, oficiální důvod ale její bratr neuvedl.

Její synové pak v reakci zbili ministra zdravotnictví a ředitele nemocnice, kde se matka léčila. Oba muži utrpěli vážná zranění a lehké rány má i řada dalších lékařů, kteří byli také napadeni.

Vláda nechtěla incident nijak komentovat, ministr zdravotnictví se ale následně nedostavil na tiskovou konferenci, kterou musel vést jeho zástupce.

Incident se přitom stal jen týden poté, co na covid-19 zemřela také Rahmónova tchyně. Podle informací rádia Ozodi, tádžické stanice Rádia Svobodná Evropa, se koronavirem nakazilo už deset členů prezidentovy rodiny.

"Je to jen tuberkulóza"

Letos v dubnu tádžická vláda oznámila, že vyhrála nad koronavirem i přesto, že v tu dobu počty nově nakažených v zemi opět rostly. Pak statistiky přestala zveřejňovat úplně.

"Hodně lidí v horku na začátku července pilo až moc studenou, nebo přímo ledovou vodu a plavalo ve studené vodě," snažil se mluvčí ministerstva zdravotnictví Emomali Mirozojev vysvětlit, co za nárůstem počtu nemocných údajně stojí. "Lidé, kteří chodí k doktorům, mají většinou vysokou teplotu. Ale nemají koronavirus, mají tuberkulózu," tvrdil úředník.

Podle serveru Eurasianet pak lidé začali sdílet na internetu vlastní pozitivní výsledky testů, aby dokázali, že nemoc nikam nezmizela.

Minulý týden vyzval jeden z významných imámů k modlitbám za prezidentova zetě, mocného byznysmena Šamsulla Sohibova, který se také údajně nakazil koronavirem a byl převezen za léčbou do Německa. Ve vážném stavu je podle místních zdrojů i prezidentův švagr Hassan Asadullozoda, který řídí banku a vlastní celou řadu společností, včetně aerolinek.

Většina běžných Tádžiků si však drahou léčbu nemůže dovolit. Tádžikistán je nejchudší zemí Střední Asie. Více než 26 procent lidí tu žije pod hranicí chudoby. Průměrný měsíční plat je asi 1530 tádžických somoni (v přepočtu 2900 korun).

Odvolávám, co jsem odvolal

Vláda teď otočila. Ještě před pár týdny tvrdila, že virus v zemi v podstatě není a že se ani nešíří žádné jeho nakažlivější mutace. V pondělí ale zástupce ministra zdravotnictví oznámil, že se situace v Tádžikistánu zhoršuje kvůli variantě delta, která se podle něj dostala do země z Ruska.

Je však složité se ke skutečným počtům nakažených dostat. Podle oficiálních statistik se v zemi za poslední měsíc nakazilo více než 1050 lidí a 26 jich zemřelo. Úřady ale nyní přiznávají, že data nejsou přesná, píše americký list Washington Post.

Podle vlády zemřelo kvůli koronaviru od úplného začátku pandemie 90 lidí. Jenže při srovnání statistik o všech úmrtích v zemi zemřelo v loňském roce o více než 8600 lidí více než v letech předchozích.

V zemi s necelými 10 miliony obyvatel je podle oficiálních dat naočkováno skoro půl milionu lidí. Spojené státy tento týden doručily do Tádžikistánu 1,5 milionu dávek vakcíny Moderna.

Video: Rekordní dánský hrad z písku symbolizuje koronavirus

Jak plaveme v osobních datech. Sociálním sítím věří jen třetina Čechů

Živě.cz - 5 hodin 58 min zpět
V otázce bezpečného zpracování osobních dat věří Češi nejvíce bankám a mobilním operátorům. Na druhé straně spektra jsou pak sociální sítě. Vyplývá to z průzkumu společnosti Vodafone.

Chcete bydlet jako Forrest Gump? Tom Hanks prodává luxusní přívěs i unikátní Teslu

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 6 hodin 11 min zpět

Prodej kousků z Hanksovy garáže proběhne pod taktovkou aukční síně Bonhams a celkem se budou dražit jeho tři auta a karavan. Nejcennější z nich by měl být právě poslední jmenovaný a více než desetimetrový karavan Airstream Model 34 Limited Excella z roku 1992. Jeho cenu aukční síň odhaduje na 150 až 250 tisíc dolarů (tedy v přepočtu asi 3,22 až 5,37 milionu korun).

Obytný přívěs si herec pořídil jako nový, ovšem rozhodně nejde o nějakou standardní specifikaci. "Nechtěl jsem v něm mít vestavěného nic jiného než kuchyň a koupelnu, v zadní části tak byly jen stůl a skříňka, futon na podlaze a místo pro malý stolek a židle," popisuje herec pro aukční síň Bonhams. "Chtěl jsem normální gauč, takže jsem si pořídil jeden s odnímatelnými nohami, abych jej protáhl dveřmi," dodává Hanks. Ptáte-li se, proč si chtěl zařizovat obytný prostor sám, pak proto, že podle vlastních slov "strávil hodně času v přívěsech se škaredým designem a velmi nepohodlným nábytkem."

Kdo si tedy Airstream koupí, dostane jej i zařízený "na míru", s plným vybavením včetně skleniček nebo kávovarů a hned s několika podpisy Toma Hankse. To kdyby náhodou nebylo zřejmé, komu vlastně patřil. Lákadlem pro filmové nadšence může být i fakt, že herec v něm bydlel třeba při natáčení Forresta Gumpa, Samotáře v Seattlu, Zelené míle nebo Andělů a démonů. Dohromady těch snímků bylo ale mnohem více, kde všude se přívěs pohyboval, dokládají i zmenšené klapky z celkem osmnácti lokací na bočních oknech - až po snímek The Circle z roku 2017.

Filmy se ovšem podle Hankse dnes vyrábějí rychleji a při natáčení už není tolik času, proto se po skoro třiceti letech Airstreamu zbavuje. "Koupil jsem si ho v době, kdy natočit film bylo prostě mnohem pomalejší," doplňuje.

Jak už jsme zmínili v úvodu, Airstream ale nebude jedinou aukční položkou z Hanksovy garáže, která jde do aukce. S přívěsem je totiž úzce spjatý i Ford F-450 Super Duty ve výbavě Lariat, což je americký pick-up z roku 2011 s dvoumontáží na zadní nápravě, který byl určený k jeho tahání a dopravování na lokace. Pod kapotou amerického full-size pick-upu je osmiválcový naftový motor v kombinaci se šestistupňovým automatem.

S leštěnou karoserií přívěsu pak Ford ladí stříbrnou metalízou, šedý je také interiér. Ten mimochodem obsahuje Hanksův podpis, a to u výdechu ventilace u spolujezdce. Najeto má navíc auto s prakticky plnou výbavou méně než sedm tisíc kilometrů, takže se ani nelze moc divit, že odhadovaná cena je podle Bonhams 70 až 100 tisíc dolarů, tedy v přepočtu zhruba 1,5 až 2,15 milionu korun.

Hollywoodský herec se dále "zbavuje" také Tesly Model S z roku 2015. Konkrétně se jedná o model P85D, což znamená dvojici elektromotorů, pohon všech kol a baterii s kapacitou 85 kWh. Zajímavá je vedle majitele na tomto konkrétním voze jeho barva - podle požadavků Toma Hankse je totiž Model S vyveden v jeho oblíbeném ikonickém zeleném laku British Racing Green. V běžném vzorníku barev amerického výrobce ji nenajdete.

Auto najelo necelých 22 tisíc kilometrů a opět má v interiéru i hercův podpis. Odhadovaná cena? Stejná jako u Fordu F-450, tedy 70 až 100 tisíc dolarů, v přepočtu zhruba 1,5 až 2,15 milionu korun.

Posledním ze čtveřice dražených aut je Toyota Land Cruiser FJ40 z roku 1980. O originální FJ40 ale tak úplně nejde, minimálně co se techniky týče. Pod kapotou totiž pracuje 4,3litrový šestiválec L35 z řady Vortec koncernu GM v kombinaci s pětistupňovou manuální převodovkou stejného výrobce a pohonem všech kol. Auto dostalo i upravený podvozek či řízení, jiná jsou též kola.

V kabině najdete elektricky ovládaná sedadla původem od Porsche, která zajímavě kontrastují se zbytkem alespoň vizuálně takřka původní kabiny. Novinku představuje především klimatizace, dodatečně jsou do auta namontovány i zadní reproduktory pro rádio Sony s kazetovým přehrávačem. Před spolujezdcem pak opět nechybí Hanksův podpis. Cenu aukční síň odhaduje na 75 až 125 tisíc dolarů čili asi 1,61 až 2,69 milionu korun.

Všechny čtyři kousky Toma Hankse spolu s mnoha dalšími auty, včetně třeba Fordu GT40 Mk IV z roku 1967 s odhadovanou cenou až 3,5 milionu dolarů, budou součástí aukce poblíž kalifornského města Carmel-by-the-Sea. Ta se uskuteční v pátek 13. srpna.

Když Rampula řídil Vrchní státní zastupitelství v Praze, odposlouchávala ho policie

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 6 hodin 43 min zpět

Vlastimila Rampulu posadil do křesla vrchního státního zástupce v Praze v únoru 2007 tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Úřad pod jeho vedením během následujících let proslul tím, že nebyl důsledný v rozkrývání citlivých kauz s přesahem do politiky. Tehdy čerstvý nejvyšší žalobce Pavel Zeman v březnu 2011 Pospíšilovi navrhl, aby Rampulu zbavil funkce. Pospíšil mu za sedm měsíců vyhověl.

Rampula však na čas své odvolání zvrátil, v únoru 2012 uznal soud jeho žalobu a Rampula se řízení Vrchního státního zastupitelství v Praze ujal znovu. Bylo to 17. února. Jak nyní zjistilo Aktuálně.cz, o dva týdny později dostala policie povolení k nasazení operativní techniky, 2. března tak rozhodl Okresní soud v Ostravě. Činného vrchního státního zástupce začal odposlouchávat Útvar pro odhalování organizovaného zločinu.

Útvar sledoval Rampulovu komunikaci při prověřování zmíněného náměstka Libora Grygárka, který byl podezřelý z nadržování Romanu Janouškovi. Švýcarská prokuratura se zabývala lobbistovým miliardovým kontem v Ženevě. Zda odposlechy zachytily v Rampulových hovorech něco nestandardního, není jasné. Každopádně po letech ho čekalo překvapení. Od soudu se dozvěděl, že ho policie měla "na uších".

Rampulův podnět Nejvyššímu soudu

Je povinností justice, když se vyšetřovaný případ pravomocně završí, aby dotčené osoby o jejich sledování vyrozuměla. Grygárkův případ s konečnou platností vyřídil soud v říjnu 2019. Rampula o odposleších dostal informaci až v období po září 2020. Letos 17. března se pak podle zjištění Aktuálně.cz bývalý vrchní žalobce obrátil na Nejvyšší soud. O týden později tam zamířil spis ke Grygárkově případu.

Rampulův podnět vyřizuje senát soudce Jiřího Pácala. Jde o senát, jenž má v Česku unikátní pravomoc. "Rozhoduje o návrzích na přezkum zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu," sdělil Aktuálně.cz mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček. Rampula chce vědět, zda nasazení odposlechů v jeho případě neporušilo zákon.

Podle informací Aktuálně.cz Nejvyšší soud vyřídil Rampulův podnět tento týden ve středu. O výsledku nemůže informovat, protože nejprve musí vypracovat jeho odůvodnění a poté ho musí Rampulovi doručit. Na odpověď si bývalý vrchní žalobce i veřejnost musí počkat. Aktuálně.cz se snažilo Rampulu zastihnout, aby získalo jeho stanovisko k případu. Telefon však opakovaně nezvedal a nereagoval ani na zaslané zprávy.

"Když se žalobce dostane do situace, kdy ho odposlouchává policie, je to katastrofa. Vypovídá to o něčem velmi špatném v tom prostředí. Žalobci jsou rozhodující mezičlánek, který může způsobit, že trestní věc k soudu ani nedojde," řekl k tomu Aktuálně.cz spoluzakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Randák. Je třeba dodat, že Rampula nebyl z ničeho obviněn. Neobjevil se ani v rozhodnutí o zastavení Grygárkova stíhání. 

"Na uších" Rampula i Janoušek

Odposlouchávání Rampuly se zčásti krylo s obdobím, kdy tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu kvůli vyšetřování Grygárka monitoroval komunikaci politického podnikatele Romana Janouška. Jeho hovory sledoval od února do září 2012. V červenci nasadil operativní techniku i na jeho manželku. Také Janouškovi později odposlechy napadli u Nejvyššího soudu. Instance však loni v červenci rozhodla, že proběhly v souladu se zákonem.

"Z uvedeného odůvodnění (…) použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (…) lze současně vyvodit, že se jednalo o neodkladný úkon, neboť nebylo možno jiným než skrytým, utajeným způsobem trestnou činnost dokumentovat, čímž hrozilo nebezpečí zmaření, zničení nebo ztráty důkazu, a proto tento úkon nesnesl z hlediska účelu trestního řízení odkladu," uvedl senát Jiřího Pácala.

Vlastimil Rampula skončil jako šéf Vrchního státního zastupitelství v Praze 12. června 2012. Tehdy Nejvyšší správní soud zrušil verdikt pražského městského soudu, jenž vrátil po zásahu ministra Pospíšila Rampulu do funkce. Necelé tři týdny po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu opustil Rampula soustavu státního zastupitelství úplně.

Rampula vs. Zeman

"Vlastimil Rampula (…) nejméně od roku 2008 jako vrchní státní zástupce v Praze nevyužíval svých oprávnění k řídící a metodické činnosti odboru závažné hospodářské a finanční kriminality (…) a nereagoval na četná, dlouhodobá a opakující se pochybení v postupu státních zástupců v trestních věcech, když nepřijal odpovídající organizační, metodická, personální či jiná opatření k odstranění zjištěných vad a nedostatků," vytýkal mu ministr Pospíšil.

Rampula se potýkal i s hlubokou nedůvěrou tehdejšího nejvyššího žalobce Pavla Zemana. V souvislosti s ním Zeman opakovaně mluvil o nedostatku profesionality. "Situace dospěla dost daleko a bohužel si myslím, že to bude znamenat buď odchod pana Rampuly, nebo můj. Pro mě je základní důvěra veřejnosti ve státní zastupitelství - a tato situace ji podkopává," řekl například Zeman koncem února 2012.

Po odchodu ze státního zastupitelství se začal Rampula živit advokacií. Je společníkem v advokátní kanceláři Čalfa, Bartošík a partneři, jedním ze dvou jejích zakladatelů byl první polistopadový federální premiér Marián Čalfa. Rampula zastupoval třeba politického podnikatele Iva Rittiga nebo podnikatele Jana Kočku. Kočka nyní sedí ve vazbě kvůli obvinění z násilné trestné činnosti spojené s vydíráním.

Bývalý americký kardinál je obviněný ze sexuálního napadení šestnáctiletého chlapce

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 29.07.2021 - 21:36

Obžaloba se týká případu z roku 1974, přičemž údajné oběti tehdy bylo 16 let. Muž později vyšetřovatelům řekl, že McCarrick si jel vzal stranou při svatbě jeho bratra a sexuálně jej napadl v "kumbálu připomínajícím místnost na kabáty". Také uvedl, že zneužívání ze strany duchovního, který měl dobré vztahy s jeho rodinou, probíhalo opakovaně.

List The Boston Globe vysvětluje, že McCarrick může být v této kauze trestně stíhán, protože v inkriminovaném čase nežil v Massachusetts a promlčecí lhůta se přestala počítat, jakmile stát opustil. Nyní 91letý bývalý katolický duchovní je obviněn z sexuálního napadení a obtěžování. Podle AP má být 26. srpna předveden před soud, jeho právník Barry Coburn k tomu uvedl, že on a jeho klient se "těší, až se budou moci k věci vyjádřit v soudní síni".

Obvinění ze sexuálních přečinů proti McCarrickovi se začala dostávat na veřejnost v roce 2017 a vyšetřování vedené Vatikánem následně dospělo k závěru, že někdejší washingtonský arcibiskup zneužíval děti i dospělé. Podle deníku The Washington Post se nepředpokládalo, že by mohl být v této souvislosti trestně stíhán, místo toho se objevovaly jen civilní žaloby. Trestní řízení v Massachusetts podle listu z McCarricka dělá nejvýše postaveného představitele katolické církve v USA, který byl kdy obžalován ze sexuálního zločinu.

Jde o první případ v USA, kdy byl ze sexuálního napadení mladistvého obžalován kardinál, uvedl právník Mitchell Garabedian, který je známým obhájcem obětí zneužívání v církevním prostředí. Zastupuje také muže, jehož případ se nyní po skoro 50 letech dostává k soudu.

"Chce to ohromný kus odvahy, aby oběť sexuálního zneužití nahlásila vyšetřovatelům, že byla sexuálně zneužitá, a aby pokračovala v trestním procesu," míní Garabedian. "Nechť jsou předložena fakta, nechť je aplikováno právo a vynesen spravedlivý verdikt," dodal.

McCarrickův případ je tématem veřejného zájmu až v posledních letech, informace o jeho nevhodném chování ale v americkém církevním prostředí kolovaly od 90. let. Podle zprávy zveřejněné loni v listopadu Vatikánem v této věci američtí biskupové podávali do nejvyšších pater katolické církve nepřesné a neúplné informace. Zvěsti o tom, že si hodnostář zve do své ložnice mladé muže, byly podle všeho dlouho ignorovány.

McCarrick přišel o kardinálský titul v roce 2018, v únoru 2019 jej pak papež František propustil ze stavu duchovních. Jednalo se tehdy o nejpřísnější trest udělený v katolické církvi tak vlivné osobě v souvislosti se sexuálním zneužíváním. McCarrick tvrdil, že si nevzpomíná na nic z toho, co je mu dáváno za vinu.

Darování krevní plazmy jako koníček. Začala kvůli nemocnému batoleti, už byla 112krát

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 29.07.2021 - 21:04

Vlasta Janečková pravidelně daruje krevní plazmu od roku 2014. Přiměl ji k tomu příběh dcery její kamarádky, která měla nádor na mozku. Opakovaně podstupovala chemoterapii a už od narození jí život komplikovala řada omezení. 

"Holčička byla stejně stará jako moje vnučka. Hrály si spolu u nás na zahradě, vyrůstala s námi a rostla nám před očima. Když jsem viděla, o co všechno přichází a jak moc ji nemoc omezuje, rozhodla jsem se začít pomáhat i dalším onkologickým pacientům," popisuje Vlasta Janečková.

Když s dárcovstvím začínala, myslela především na dceru své známé. Chtěla však pomoct nejen jí, ale také lidem, kteří jsou v podobné situaci. Dnes už to bere jako součást svého života a samozřejmost. Odběrové centrum v pražské Jungmannově ulici navštěvuje zhruba každé dva týdny, což je minimální rozestup mezi jednotlivými odběry. Za rok tak stihne krevní plazmu darovat až šestadvacetkrát.

Personál odběrového centra si navíc oblíbila, a pravidelné návštěvy jsou tak pro ni příjemným zpestřením. "Chodím tam ráda. Při každé návštěvě si popovídám se sestřičkou. Ráda mám i místního lékaře, který mě vždy před odběrem pečlivě prohlédne, díky čemuž mám jistotu, že základní životní funkce, jakými jsou tlak nebo dýchání, mám v pořádku," vysvětluje dárkyně. 

Ačkoliv dívka, kvůli které začala krevní plazmu darovat, nakonec svému onemocnění ve svých osmi letech podlehla, Vlasta Janečková i nadále do odběrového centra pravidelně dochází i se svou dcerou a krevní plazmu darují společně. Snaží se tím tak alespoň pomoci k záchraně jiných životů. 

"Při pohledu na zuboženou holčičku jsme si uvědomily, jak cenné je lidské zdraví. To je to jediné, co si nikdy za peníze nekoupíme. I kdyby padaly z nebe," vysvětluje, proč je pravidelným dárcem.

Mluvčí olomoucké fakultní nemocnice Adam Fritscher upozorňuje, že na léčbě plazmatickými bílkovinami závisí životy mnoha hospitalizovaných pacientů. "Plazmu využíváme u hospitalizovaných pacientů s poruchami krevního srážení a s dalšími vzácnými onemocněními," vysvětluje Fritscher.

Vlasta Janečková tak chce být dárcem krevní plazmy tak dlouho, dokud to bude možné. "Pokud mi to zdravotní stav dovolí, budu ji darovat pravidelně i nadále. Odběry je možné podstoupit pouze do 65 let, tak mi ještě chvíle zbývá. Chci pomoci co nejvíce lidem," říká. 

Krevní plazma se využívá zejména k výrobě léků pro lidi s nejrůznějšími zdravotními komplikacemi. Nejde ale jen o onkologické pacienty, ale také třeba o lidi se závažným onemocněním imunitního systému, k léčbě šokových stavů a popálenin nebo pro pacienty s poruchou krevního srážení, jako je hemofilie a von Willebrandova choroba. 

Lidé za darování krevní plazmy dostávají od soukromých odběrových center finanční odměnu, její maximální výše může být 600 korun za jeden odběr. Český červený kříž uvádí, že se takových odběrů provede asi 700 tisíc, díky čemuž má zdravotnictví dostatečné množství krevní plazmy, a Česko je tak již několikátým rokem jejím významným vývozcem. 

Dárcem se může stát každý, kdo je 18 až 65 let starý a váží minimálně 55 kilogramů. "Dále je tu podmínka neléčení se s vážnými chronickými nebo psychiatrickými onemocněními, neprodělání žloutenky B, C a neužívání návykových látek, alkoholismus a osoba nesmí spadat do skupiny s rizikovým chováním," dodává mluvčí brněnské fakultní nemocnice Václav Janištin.

High-end počítače mají v několika státech USA utrum. Spotřebovávají příliš mnoho energie

Živě.cz - 29.07.2021 - 20:45
Obyvatelé v Kalifornii a dalších pěti amerických státech mohou zapomenout na nákup některých high-end počítačových soustav. Od začátku července zde začaly platit nové energetické regulace, které stanovují, kolik elektřiny může PC maximálně za rok spotřebovat. Pokud limity přesahuje, ...

Stránky

Přihlásit se k odběru blog.obsah.info agregátor