Agregátor zdrojů

Kokain místo banánů. V deseti supermarketech v Bavorsku našli při vybalování krabic s ovocem drogu

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 33 min 8 sek zpět

Berlín - V nejméně deseti bavorských supermarketech se v pátek objevily krabice banánů, v nichž byly zamíchány balíčky kokainu. Policie zatím neví, jak se tam dostaly. Případu se má od pondělí věnovat speciální policejní tým.

První nezvyklý objev učinil v pátek ráno zaměstnanec obchodu v Kiefersfeldenu na jihovýchodě Německa. V bedně s banány našel hnědý balíček, který podle policistů obsahoval kokain. Podobných balíčků se ve stejný den po Bavorsku našla celá řada. Jejich celkovou hmotnost policie odhaduje na nejméně 100 kilogramů.

Případ se týká jen jednoho obchodního řetězce.

V zásilce banánů se kokain objevil i před dvěma lety v pražském supermarketu Lidl na Zbraslavi. Bylo v ní tehdy téměř 100 kilogramů drogy. Na ulici, namíchaná pro zákazníky, by stála až miliardu korun.

Víc novinářů než voličů. Merkelová odvolila v univerzitní menze, nikdo o jejím vítězství nepochybuje

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 1 hodina 4 min zpět

Berlín - Běžně tu zní akademické debaty a cinkání příborů o talíře, nyní je ale na několik minut nahradily zvuky spouští fotoaparátů. Německá kancléřka Angela Merkelová vhodila v neděli odpoledne svůj hlas do volební urny ve studentské menze berlínské Humboldtovy univerzity, nedaleko které v metropoli bydlí.

Na místě na ni čekaly desítky novinářů, několik místních, ale i skupina čínských turistů toužících po fotografii ženy, již mnozí považují za nejmocnější v Evropě.

Počet žurnalistů čekajících na možnost pořídit záběry kancléřky výrazně převýšil počet voličů, kteří přišli během hodiny před jejím příchodem vhodit svůj hlas do urny ve volební místnosti s číslem 108.

Angela vyhraje před SPD, ale kdo bude třetí?

Jedním z obyvatel středu Berlína, který hlasoval na stejném místě jako kancléřka, byl dvaaosmdesátiletý Franz. "Jsem už téměř šedesát let členem SPD, rozhodování tak pro mě nebylo těžké," řekl v rozhovoru ČTK. "Přeju si, aby Martin Schulz pro sociální demokracii získal víc hlasů než dřív, protože je opravdu dobrý," dodal. Že by se předseda SPD mohl ještě stát kancléřem, je podle něj ale "dost nepravděpodobné". "Ale jestli prohraje, musíme bezpodmínečně do opozice, už žádná velká koalice," dodal.

Prakticky všechny předvolební průzkumy přisuzují sociální demokracii s velkým odstupem druhé místo. Na čem se však ankety neshodují, je otázka, která strana se po volbách stane třetí nejsilnější v parlamentu.

Podle pana Franze jí budou "bohužel fašisté, nacionalisté a xenofobové" ze strany Alternativa pro Německo (AfD). Stejného názoru je také šestatřicetiletá Gesine, která bydlí v centru Berlína, a proto přišla rovněž volit do menzy Humboldtovy univerzity. Její rozhodování, komu dá jeden ze dvou svých hlasů, které má každý německý volič k dispozici, motivovala i snaha zabránit AfD vstupu do parlamentu.

Pokud se ale strana, kterou pozorovatelé označují za pravicově populistickou, dostane do Spolkového sněmu, nebude to podle Gesine znamenat ohrožení pro německou demokracii. "Znám i někoho, kdo AfD volí, je to pořád moje velmi dobrá kamarádka, je ale prostě třeba s těmito lidmi víc diskutovat, ne je vylučovat," řekla. "Je to jejich názor. Lidé, kteří je (voliče AfD) z debaty vylučují, dělají přesně to, co vyčítají AfD," dodala.

Volíme ji, tak ji chceme vidět

Na Angelu Merkelovou si po odevzdání svých hlasů u volební místnosti počkala rodina se dvěma malými dcerami. "Volili jsme paní Merkelovou, tak jsme se na ni chtěli také podívat," řekl otec, který si nepřál zveřejnit své jméno. "Pro nás znamená paní Merkelová jistotu a stabilitu," dodal.

Kancléřky se nakonec stejně jako desítky novinářů z Německa i celého světa rodina s dětmi dočkala. V doprovodu svého manžela Joachima Sauera vhodila svůj hlas do volební urny a zakrátko odjela čekat na výsledky hlasování, které rozhodne o dalším směřování Německa. Nervózní být ale příliš nemusí, předvolební průzkumy unii konzervativní stran CDU/CSU připisují jasné vítězství.

Exploze výbušného zařízení v Mali zabila tři vojáky mírových sil OSN

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 1 hodina 26 min zpět

Dalších pět zaměstnanců OSN bylo při incidentu vážně zraněno.

Kurdové usilují o vlastní stát. Přečtěte si otázky a odpovědi k chystanému referendu o nezávislosti

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 1 hodina 42 min zpět

Jak početná je kurdská populace?

Odhaduje se, že Kurdů je okolo 35 milionů. Z toho 15 milionů žije v Turecku, šest milionů v Iráku, šest milionů v Íránu a dva miliony v Sýrii. Zbytek tvoří diaspora, která je nejsilnější v Německu (cca 750 tisíc osob).

Kurdové jsou nejpočetnějším národem na světě, který nemá vlastní stát. Celková rozloha historického Kurdistánu činí téměř 400 tisíc kilometrů čtverečních.

Jak daleko pokročila stávající kurdská autonomie v Iráku?

Irácký Kurdistán je od pádu Saddáma Husajna roce 2003 v podstatě samostatnou územněsprávní jednotkou, v níž má ústřední vláda v Bagdádu minimální pravomoci. Přispívá k tomu i nejednota v iráckém parlamentu a fakt, že rozsáhlá území Iráku stále kontroluje radikální uskupení zvané Islámský stát.

Prezident kurdské autonomie v Iráku Masúd Barzání nicméně tvrdí, že případné vítězství referenda neznamená automatické vyhlášení nezávislosti a s Bagdádem chce o příštím státním uspořádání jednat.

Kde proběhne referendum?

Kurdové chtějí referendum uspořádat nejenom v guvernorátech Halabdža, Sulajmaníja, Irbíl a Dahúk, které jsou součástí jejich autonomního teritoria na severu Iráku, ale také v některých sporných regionech, kde netvoří většinu populace. Kupříkladu v oblasti okolo Kirkúku, odkud vyhnali část arabského obyvatelstva.

Jak velký by byl "nový" Kurdistán?

Autonomní irácký Kurdistán je od roku 2014 složen ze čtyř provincií na severu země - Dahúk (kurdsky Duhok či Dihok), Halabdža (kurdsky Helebce; v roce 2014 vyčleněna z provincie Sulajmáníja), Irbíl (kurdsky Hewler) a Sulajmáníja (kurdsky Silemani). Na rozloze 41 700 km2 zde žijí asi tři miliony lidí.

Při započtení čtyř dalších oblastí, kde se má údajně hlasovat, by se ale rozloha kurdských oblastí na severu Iráku zvětšila až na rozlohu jakou zhruba má ČR (78 700 km2). ČTK připomíná, že zde žije na 5,3 milionu lidí.

Na čem zakládají Kurdové svůj nárok na vlastní stát?

Samostatná kurdská knížectví na severu dnešního Iráku (Babán, Során, Hakarí) existovala od 16. století. Pod Osmany zažívali Kurdové značnou míru nezávislosti, protože pomáhali hájit východní hranice Osmanské říše.

Ustavení nezávislého Kurdistánu v části jihovýchodní Malé Asie a severního Iráku po první světové válce předpokládala Sèvreská smlouva.

Na konci 20. let Kurdové vyhlásili neuznanou Araratskou republiku na jihovýchodě Turecka, vydržela pouze pět let. Tureckému státu, vznikajícímu pod vedení Mustafy Kemala Atatürka, se posléze podařilo potlačit i povstání Kurdů v dnešní provincii Tunceli. Část kurdských kmenů přitom získal na svou stranu. Kurdové, povětšinou muslimové, se totiž cítili ohroženi křesťanskou expanzí z Řecka a Itálie.

V severním Iráku, který se dostal pod britský mandát, plánované referendum o nezávislosti neproběhlo.

Co novějšího mluví pro kurdskou autonomii?

Kurdové sehráli významnou roli při invazi USA do Iráku v roce 2003, kdy americké jednotky mohly využít podpory tamní populace v boji proti režimu Saddáma Husajna. V letech 2014-2016 Kurdové zastavili postup Islámského státu na severozápadě Iráku a patří k hlavním složkám koalice bojující s IS v Sýrii.

Prezident kurdské autonomie v Iráku Masúd Barzání dlouhodobě kritizuje iráckou vládu s tím, že není schopna vyřešit problémy země, v níž se střetává celá řada hospodářských, etnických i sektářských zájmů.

Byl by nezávislý Kurdistán schopen přežít ekonomicky?

Iráčtí Kurdové jsou přesvědčeni, že budou moci svůj stát financovat z příjmů z prodeje ropy, zemního plynu, zemědělských produktů a turismu. Kurdistán je dnes ve srovnání se zbytkem Iráku stabilním a prosperujícím regionem s HDP i výší příjmů na obyvatele dalece přesahujícími celostátní průměr.

Barzáního vláda podepsala nedávno dohodu s ruským koncernem Rosněfť, na jejímž základě by v budoucnu dopravovala potrubím přes Turecko každoročně až 30 miliard kubických metrů plynu.

Na druhou stranu se dluh kurdské autonomní vlády nyní vyšplhal na závratných 20 miliard dolarů, především kvůli světové finanční krizi a následnému poklesu cen ropy.

Kurdové začali vyvážet černé zlato z území, které kontrolují, ropovodem vedeným přes jih Turecka (denně 600 tisíc barelů) bez předchozí dohody s centrální iráckou vládou. Rozzlobený Bagdád proto před třemi roky pozastavil kurdské autonomii výplatu státních peněz a notně tím přispěl ke stávajícím finančním potížím Kurdistánu.

Vláda autonomního regionu je proto připravena k ústupkům, pokud Bagdád pomůže Kurdům část dluhu umazat.

Jak se k myšlence kurdské nezávislosti staví irácká vláda?

Bagdád vyzval vládu autonomního Kurdistánu, aby referendum odvolala, a zablokoval ho i soud. Kurdové však jeho rozhodnutí hodlají ignorovat.

V Kirkúku, který má smíšenou kurdskou, turkmenskou a arabskou populaci, vypukly během předvolební kampaně mezietnické střety.

V okolí tohoto téměř půldruhamilionového města se nacházejí významná ložiska ropy a bagdádská vláda se jich nechce vzdát. Irácká armáda uprchla z Kirkúku v roce 2014 před postupujícími jednotkami Islámského státu a oblasti se následně zmocnili kurdští pešmergové.

Pokud by se ale autonomní kurdská vláda v Irbílu Kirkúku a tamních ložisek ropy vzdala, je Bagdád ochoten o kurdské nezávislosti jednat. Z ložisek se dnes těží 435 tisíc barelů suroviny denně, což je deset procent celkové irácké těžby.

Co na referendum říkají další státy?

Turecko, které se obává, že by vznik nezávislého Kurdistánu mohl znovu podnítit separatistické tendence v jeho vlastní kurdské menšině, před referendem demonstrativně rozmístilo podél své jihovýchodní hranice dělostřelectvo.

Ankara obviňuje autonomní vládu v Irbílu, že přivírá oči nad existencí vojenských základen v Turecku zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Ta operuje z hor na severu iráckého Kurdistánu. Její příslušníci bojují také v řadách kurdských milic YPG na severu Sýrie.

Za předčasné považují vyhlášení kurdského referenda také Spojené státy. Nedávný materiál vlády hovoří o možnosti vzniku nezávislého Kurdistánu "kolem roku 2030".

Podporu kurdské samostatnosti opakovaně vyslovila Francie a Izrael a podpořili ji i někteří členové Evropského parlamentu.

Jakou podporu má nezávislost mezi samotnými Kurdy?

Podle nedávného průzkumu kurdské mediální skupiny Rudaw podporuje nezávislost 82 procent respondentů, i když 34 procent z nich dodává, že načasování referenda není "ideální". Řada Kurdů jej považuje za předčasné a bojí se přehnané reakce Turecka i Iráku. 

Podpora referenda je nízká zejména v oblastech kolem města Sulajmáníja, půldruhamilionové metropole stejnojmenného guvernorátu ve východní části iráckého Kurdistánu. Tu ovládá Vlastenecká unie Kurdistánu (PUK), jež je hlavním oponentem prezidenta Barzáního.

Uvažují o samostatnosti i Kurdové v Sýrii?

Syrští Kurdové chtějí ustavit na severu země svůj autonomní region Rojavu, byť zatím v rámci federální Sýrie. Ti si v pátek 22.září zvolili starosty téměř čtyř tisíc obcí na územích, které na severu země kontrolují.

V listopadu budou následovat volby do místních rad a v lednu volby do parlamentu Rojavy. Všeobecné volby v Sýrii hodlají místní Kurdové bojkotovat. Vláda v Damašku ovšem tvrdí, že chce dobýt zpět všechna území, která v průběhu šestileté války jednotlivé povstalecké frakce obsadily.

E-ink displej na zádech mobilu je skvělá věc. Proč se neprosadil?

Živě.cz - 1 hodina 43 min zpět
Yota3 má AMOLED a E-ink. Bohužel také vysokou cenu • Jaké výhody má integrovaný e-ink a proč radši zvolit příslušenství? • Mobil pohltil řadu zařízení. Proč se to se nedaří se čtečkou knih?

Stoupá počet Čechů, kteří přestávají kupovat máslo. Mění ho za margarín

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 2 hodiny 42 min zpět

Praha - Češi začali v posledních týdnech více kupovat margaríny z rostlinných tuků nahrazujících máslo, které výrazně zdražilo. Poptávka po másle, pokud je v nějaké akční nabídce, roste, jak se lidé snaží předzásobit před vánočními svátky. Vyplývá to z ankety mezi obchodními řetězci.

V supermarketech Billa byl v červnu podíl prodaného másla a margarínů 72:28, v srpnu se pak poměr změnil na 64:36. "Za poslední tři měsíce evidujeme mírné snížení poptávky po másle a mírné zvyšování poptávky po margarínech," uvedla mluvčí Dana Bratánková.

"Zákazníci máslo stále kupují, hlavně v promocích (ve slevách) je vždy velmi rychle vyprodáno. Pozorujeme vzrůstající zájem zákazníků o rostlinné tuky," dodal Václav Koukolíček z Teska.

Ani dodavatelé máslo nemají

Podle Pavly Hobíkové z Globusu je másla nedostatek a situace je již poměrně dramatická. "Naši dodavatelé nám dodávají pouze nezbytně nutné množství a objednávky není možné navyšovat. V současné době nemáme na regálech tak široké zastoupení značek, na jaké jsou zákazníci zvyklí, nicméně dvě až tři různá másla jsou na výběr," uvedla Hobíková.

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila v srpnu průměrná cena 250 gramů másla v ČR 52,31 Kč, tedy o 45,2 procenta více než loni v září. V prosinci, kdy se v tuzemských domácnostech tradičně peče vánoční cukroví, se dá čekat zdražení až k 70 korunám.

Na cenu másla se dá i vsadit

Máslo se už dostalo i do hledáčku sázkových firem. Na to, že bude v prosinci cena 250 gramů másla v Česku mezi 65 a 75 korunami, vypsala Fortuna kurz - 1,8:1. Druhou nejvíce pravděpodobnou variantou je cena mezi 55 a 65 korunami - 2,6:1. To, že máslo může před Vánoci stát až 70 korun, řekl na začátku září ředitel Madety Milan Teplý.

Za zdražením másla stojí rostoucí světová poptávka po mléčném tuku mj. v Číně či Austrálii. Ceny másla jsou rekordně vysoko v celé Evropské unii. Potravináři mluví o vysokých maržích obchodníků, ti vinu svalují na vysoké nákupní ceny smetany.

Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchyby si lidé na cenu másla 50 korun za čtvrt kilogramu měli zvykat. Podle něj je to návrat k normálu poté, co v minulosti na mléku zemědělci prodělávali. Někteří obchodníci si už ale shání levnější máslo z jiných zemí.

Spotřeba másla v ČR podle údajů ČSÚ dlouhodobě stoupá. Předloni činila 5,5 kilogramu na osobu, meziročně šlo o skoro osmiprocentní navýšení. V roce 2007 snědl průměrný Čech 4,2 kilogramu másla.

Sexuální cestou se může přenášet mnohem víc virů, než si většina lidí myslí

Živě.cz - 2 hodiny 43 min zpět
Před nedávnem byl ve spermatu infikovaných hostitelů detekován virus Zika. Tento objev inspiroval odborníky z University of Oxford a Public Health Rapid Support Team k tomu, aby začali pátrat po dalších virech, které by se rovněž mohly přenášet sexuální cestou. Vědci provedli vyhledávání v ...

Foto: "Na nic nesahejte, jeden atašé tu musel nechat kalhoty." Tak vypadá nejstarší reaktor v Česku

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 3 hodiny 25 min zpět

Před šedesáti lety, 24. září 1957, pět minut před půlnocí byla v Řeži u Prahy spuštěna řízená řetězová štěpná reakce uranu. Trvala 15 minut. Československo se stalo devátou zemí na světě, kde se to podařilo. Reaktor funguje dodnes.

Necelý týden po ničivém zemětřesení Mexiko zasáhly další otřesy. Počet obětí stoupl na 315

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 3 hodiny 58 min zpět

Nedělní zemětřesení mělo epicentrum v Tichém oceánu 99 kilometrů od města Tonalá v jihomexickém státě Chiapas.

Vydělával přes Airbnb, teď se stará o cizí byty. Nejde to dělat jako melouch, vyhořel jsem, říká

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 5 hodin 26 min zpět

Praha - Nejen z celé řady hotelů, ale také z několika stovek soukromých bytů mohou turisté vybírat, když hodlají v Praze strávit několik dní. Služba Airbnb a její konkurence zažívá nebývalý růst po celém světě a česká metropole není výjimkou. Řada Pražanů pod vidinou snadného zisku své volné byty či pokoje přes tyto služby nabízí ke krátkodobému pronájmu.

Ale jistota stálého příjmu bez větší práce může být iluzí. Zatímco dlouhodobé pronajímání nemovitosti jednomu nájemníkovi vyžaduje během roku v řadě případů jen minimum času, u krátkodobého ho musí obětovat mnohem více. U nejvytíženějších bytů se mění hosté třeba i třikrát do týdne. Po každém takovém je pak potřeba uklidit a připravit byt pro další klienty, se kterými je nutné se sejít už jen kvůli předání klíčů.

"Dělat to ve vysoké kvalitě jako takový melouch nelze," myslí si Matěj Koutný. Sám vedle práce rok a půl přes Airbnb pronajímal byt, než zjistil, že takhle to dál nejde. "Byl jsem z toho úplně vyhořelý. Člověk nemá chvilku volna, turisté přijíždějí, kdy se jim zachce. Chtějí perfektní služby, vždycky perfektně uklizeno. A vy po nějaké době zjistíte, že to není tak růžové, jak se o tom dnes mluví. Nejsou to peníze zdarma," popisuje.

Tyto zkušenosti ho vedly k tomu, že spoluzaložil firmu Blahobyty, která se zabývá správou krátkodobých pronájmů. Obrací se na ně klienti, kteří by rádi svou nemovitost pronajímali, ale nemají čas se jí příliš věnovat. Firma se tak postará o nafocení bytu, dokoupí do něj drobné vybavení a pokusí se vytvořit nemovitosti úspěšný profil, na základě kterého si turisté vybírají, kde přenocují.

Postará se rovněž o předání klíčů a prvotních informací novým nájemcům a na konci jejich pobytu po nich zase uklidí a připraví byt pro další. Firma rovněž zajistí, aby vše bylo legální - nahlásí turisty na cizinecké policii, vede knihu hostů a zaplatí místní lázeňské poplatky.

To však řada ubytovatelů - alespoň podle analýzy pražského magistrátu - nedělá. A město na místních poplatcích tratí 120 milionů korun. Takové číslo ale považuje Koutný za přestřelené. Na základě svých zkušeností soudí, že naopak většina pronajímatelů všechny své zákonné povinnosti plní. A ti, co tak nečiní, to nedělají úmyslně, nýbrž spíše kvůli tomu, že o tom nevědí.

Nadhodnocená jsou podle něj i další čísla. V Praze je sice přes Airbnb 18 tisíc nabídek na krátkodobý pronájem, bytů, které slouží výhradně tomu a jsou takto nabízeny během celého roku, je výrazně méně. "V praxi jich jsou asi čtyři tisíce. Většina nabídek je od lidí, kteří tam bydlí a občas odjedou na dovolenou a v bytě mezitím někoho ubytují," říká Koutný.

Za naříkáním nad Airbnb je někdy jen "skrytá xenofobie"

Někteří pražští politici uvažují o regulaci sdíleného ubytování nejen kvůli penězům, které údajně do rozpočtu nepřicházejí, ačkoliv by měly, ale také kvůli stížnostem občanů. Lidé žijící v domě, kde se byty pronajímají přes Airbnb a další služby, často na sociálních sítích, ale i na radnicích popisují, jak jim turisté znepříjemňují klidné bydlení.

Matěj Koutný se však domnívá, že za to mohou spíš hostitelé než zahraniční turisté. "Není těžké ubytovávat turisty v bytě, aby nerušili dům. Nemyslím si, že by turisté měli tendenci chovat se nezodpovědněji než běžní obyvatelé. Pokud se to děje, tak to někdo dělá špatně, nevěnuje se jim dostatečně a nesnaží se problémům předcházet," domnívá se Koutný. V domě svých klientů nechává telefonní číslo na svou firmu, na kterou se mohou sousedé v případě jakéhokoliv problému kdykoliv obrátit.

Sám se spíše setkává s problémy, které jdou lehce řešit. Turisté například na chodbě nezhasínají světlo nebo nevědí, že se třídí odpad. Většinu problémů jde tak podle něj vyřešit stručným poučením při předávání klíčů.

Řada lidí si ale nestěžuje na nepořádek, kteří turisté způsobují, ale pouze jim je nepříjemné, že za prahem jejich bytů se i několikrát do týdne mění sousedé, které vůbec neznají. "Nemyslím si, že to je něco, co by mělo ostatním lidem bránit v nakládání se svým majetkem tak, jak chtějí. To je jenom skrytá xenofobie," odmítá tento argument Koutný.

Nový úsek D4 zrychlí dopravu na jih Čech, prodlouží "strakonickou" dálnici

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 5 hodin 1 min zpět

Příbram - Nový úsek dálnice D4 na Příbramsku mezi Skalkou a křižovatkou se silnicí druhé třídy číslo 118 se otevře za dva týdny. Zprovoznění je plánováno 4. října. Informoval o tom mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Studecký.

Ke konci září má být také stavebně dokončen nový most přes D4 u mimoúrovňové křižovatky Skalka. Auta přes něj mohou jezdit už nyní, práce tam ale ještě neskončily.

Výstavba téměř pětikilometrového úseku D4 začala před dvěma lety a přišla na 417,5 milionu korun bez DPH. Na prodloužení strakonické dálnice netrpělivě čekali hlavně lidé v Dubenci, kudy je dosud vedena veškerá doprava z Prahy na Písek nebo na Strakonice a dál až na hraniční přechod ve Strážném. Nový dálniční úsek bude fungovat i jako obchvat obce a odvede z ní tranzitní dopravu.

Stavbaři vybudovali také nový most přes D4 u křižovatky Skalka, což si vyžádalo dlouhodobou uzavírku dálnice u 41. kilometru. Práce vyšly na 46 milionů korun a kromě demolice původního nadjezdu a výstavby nového zahrnovaly i úpravy mimoúrovňové křižovatky a odbočovacího pruhu na silnici první třídy číslo 18 ve směru od Příbrami.

"Pro provedení úpravy mimoúrovňové křižovatky bylo nutné na nezbytnou dobu uzavřít sjezd z D4 od Prahy na Příbram, tato etapa právě probíhá," uvedl Studecký. Po montáži svodidel má být příští týden v úterý sjezd z D4 od Prahy opět zprovozněn a zároveň odpočívadlo s benzinovou pumpou.

Do otevření prodlouženého úseku bude sjezd na D4 ve směru na Strakonice nadále uzavřen a jezdit se bude po silnici přes Dubenec. Ve směru na Prahu zůstane provizorní nájezd na D4 po souběžné silnici třetí třídy od Dlouhé Lhoty. Po zprovoznění nové dálnice již nebude třeba tento nájezd využívat a bude odstraněn. Z tohoto důvodu bude silnice třetí třídy od Dlouhé Lhoty uzavřena i po zprovoznění D4 přibližně do 20. října, dodal mluvčí.

Už v příštím týdnu - 27. září - se otevře také 3,1 kilometru dlouhý úsek dálnice D3 Borek - Úsilné na Českobudějovicku. Další rozestavěný úsek D3 Veselí nad Lužnicí - Bošilec (5,1 kilometru) se otevře 12. října..

Český alpinista se těžce zranil v rakouských Alpách

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 6 hodin 19 min zpět

Čech se vydal se svým šestadvacetiletým krajanem na výstup jižní stěnou Kraxenbergu.

Malá Moskva v Německu. Ruští přistěhovalci se ve volbách přiklánějí k pravicovým populistům

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 6 hodin 34 min zpět

Berlín - Na jihozápadě Německa leží "Malá Moskva". Tak se říká čtvrti ve městě Pforzheim ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko.

Pforzheimská ruská menšina je tak početná, že kromě ruských supermarketů tu mají také ruského kandidáta do právě voleného nového německého parlamentu.

Alexander Birkle se narodil v Kazachstánu a sám sebe považuje za takzvaného Russlanddeutsche (ruského Němce). Tedy příslušníka menšiny lidí ze zemí bývalého Sovětského svazu, kteří v Německu dlouhodobě žijí.

Birkle kandiduje za populistickou Alternativu pro Německo (AfD), a právě proto má velkou šanci mandát skutečně získat. Když Pforzheimští loni volili zástupce do zemského parlamentu, AfD volby vyhrála.

Letos v létě se tu také konalo ustavující zasedání Zájmového spolku ruských Němců v AfD, kterého se účastnil osobně celoněmecký šéf strany, Jörg Meuthen. Podle deníku Pfalz Express přítomné pozdravil rusky.

Chápu je, ale nesoucítím

Podpoře ruských Němců se němečtí populisté netěšili odjakživa. Rusky hovořící menšina se zpolitizovala až v období uprchlické krize. Ve stejném období, kdy AfD zaznamenala první skutečné úspěchy. Spouštěčem byla takzvaná aféra "Lisa".

Ruská média v lednu 2016 přinesla zprávu o údajném znásilnění třináctileté Lisy, dívky z rusko-německé rodiny žijící v berlínském obvodě Marzahn. Pachatelem měl být uprchlík. Ačkoliv německé úřady zprávu záhy vyvrátily, tisíce ruských Němců se vydaly do ulic Berlína protestovat proti tehdejší migrační politice kancléřky Angely Merkelové.

"Chápu, proč sem všichni ti lidé prchají," vysvětluje svoje nově nabyté sympatie s AfD v rozhovoru pro deník Guardian zdravotní sestra ruského původu Olga Vitlifová. "Ale necítím žádnou solidaritu s lidmi, kteří prostě zahazují doklady na hranicích," doplnila.

Podobně jako další ruští Němci má pocit, že dnešní uprchlíci příliš snadno získávají právo v Německu zůstat, ačkoliv na privilegované zacházení mají mnohem menší nárok než rusky mluvící vysídlenci. Ti se totiž cítí být především Němci.

Vděčnost Kohlovi už nestačí

O politických aktivitách ruských Němců, kteří do Německa přišli v 90. letech a později, neexistují oficiální data. Nejrůznější průzkumy ale dokazují, že byli před rokem 2015 převážně politicky neaktivní.

Ti, kteří volili, často z vděčnosti hlasovali pro křesťanskodemokratickou unii (CDU/CSU) kancléře Helmuta Kohla, který je po znovusjednocení Německa a rozpadu Sovětského svazu vyzval k návratu do "domoviny". Konzervativní politika CDU/CSU pod jeho vedením odpovídala také jejich smýšlení.

Během úřadování Kohlovy nástupnice Angely Merkelové se ale všechno změnilo, a to především v posledních letech. Její migrační politika, přijetí zákona o sňatcích homosexuálních párů, podpora protiruských sankcí a otevřené proevropanství posunulo CDU/CSU mnohem více do politického středu. A ruské Němce do hledáčku Alternativy pro Německo.

AfD je jediná politická strana, která se na ně v kampani obrátila přímo. Založila v úvodu zmíněnou stranickou buňku, nechává tisknout plakáty v azbuce, je aktivní na ruskojazyčné alternativě Facebooku VKontakte.

Poptávce odpovídá i svým programem: jako jediná se radikálně vymezuje proti politice otevřených hranic a požaduje zrušení protiruských sankcí. A výsledky se dostavují. V berlínských obvodech Marzahn - Hellersdorf a Lichtenberg, známých svými ruskými menšinami, získala AfD v zemských volbách v roce 2016 podporu okolo 20 procent hlasů. V "Malé Moskvě" v Pforzheimu to bylo 44 procent.

Zprávy z Kremlu

Obavy, že by se Moskva mohla pokusit přímo ovlivnit spolkové volby v Německu, se zatím nepotvrzují.  Letošní německé parlamentní volby se dosud obešly bez jakéhokoliv náznaku přímého zásahu z ruské strany, potvrzuje Sandro Gaycken, ředitel berlínského Institutu pro digitální společnost.

"Nic jsme nezaznamenali, a popravdě ani žádný útok nečekáme," řekl Gaycken pro deník New York Times. "Nedává totiž absolutně žádný smysl útočit v prostředí, kde to všichni napjatě čekají," dodává expert.

Proruská agenda by si ale cestu do německé politiky mohla najít právě prostřednictvím ruských Němců. Výsledky průzkumu provedeného Nadací Borise Němcova v roce 2016 na vzorku šesti stovek osob dokazují to, co naznačil již případ Lisa: totiž že Russlanddeutsche považují ruská média za důvěryhodnější zdroj informací než ta německá, zejména pak ruskou státní televizi.

Alexander Reiser, sociální pracovník z berlínského Marzahnu a sám ruský Němec, s tím má osobní zkušenost. Skoro rok čelil internetové dehonestující kampani, když veřejně poukázal na nepravdivost Lisina příběhu. "Rusové mezi námi šíří smyšlenky o Angele Merkelové a uprchlících," rozčiluje se Reiser v rozhovoru pro agenturu Reuters.

To potvrzuje také novinářka ruského původu Ella Schindlerová pro Bavorský rozhlas. "Vladimír Putin ze sebe dělá jednoho z lidu, zároveň ale vládne pevnou rukou. To ruským Němcům v Německu schází," vysvětluje Schindlerová způsob, jakým se ruští Němci mohou prostřednictvím svého hlasu pro AfD stát advokáty prorusky orientované politiky přímo v Německu.

Oficiální data o možná nejpočetnější menšině v Německu jsou velmi stručná. Není jasné ani to, kolik Russlanddeutsche v dnešní spolkové republice vlastně žije. Migrační úřad napočítal od roku 1950 přibližně 2,4 milionů navrátilců. Podle stejného zdroje se k identitě ruských Němců v roce 2012 aktivně hlásilo asi 1,5 milionu osob. K tomu je potřeba připočítat také "skutečné" ruské přistěhovalce. Celkem různé odhady uvádějí až čtyři miliony osob, jejichž mateřským jazykem je - společně s němčinou, nebo výhradně - ruština.

IKEA připomíná své produkty s bezdrátovým nabíjením. Fungují nejen s iPhonem

Živě.cz - 7 hodin 26 min zpět
IKEA poprvé představila nábytek a příslušenství, které může bezdrátově nabít váš chytrý telefon skrze standard Qi, už v roce 2015. Nyní, o dva roky později, připravuje Apple svou nejnovější generaci iPhonu a IKEA se chce svézt na všudypřítomném humbuku kolem nových modelů a připomíná, že si ...

Volby podle bookmakerů vyhraje ANO. Věří tomu polovina sázek

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 7 hodin 44 min zpět

Praha - Velkým favoritem říjnových voleb do Poslanecké sněmovny je podle bookmakerů stále hnutí ANO s kurzem 1,1:1 - 1:13:1. Na jeho vítězství jde také zhruba polovina sázek.

Zatímco ještě koncem června sázkové kanceláře považovaly za téměř jisté překročení 27 procent (1,45:1), nyní už je podle nich tato varianta velmi nepravděpodobná (až 4,6:1).

Vyplývá to z vyjádření sázkových kanceláří. Za ANO následují ČSSD (8:1 - 9:1) a KSČM (11:1 - 13:1). Celkový objem sázek už přesáhl 30 milionů korun.

"V posledních týdnech už se na sázkách na parlamentní volby jasně projevuje ostrý start volebních kampaní, televizních debat a diskusí nad volebními programy," uvedl mluvčí Fortuny Petr Šrain. Fortuna zatím přijala sázky zhruba za devět milionů korun, přičemž za poslední měsíc se jejich objem více než zdvojnásobil.

"Posledním trendem je nedůvěra sázkařů ve vyšší procentuální zisky silnějších stran. V případě ANO se 70 procent z nich přiklání k tomu, že získá méně než 27 procent," doplnil Šrain. Stejné je to podle něj v případě ČSSD, kde většina tipuje nižší zisk než 16 procent. KSČM se podle 85 procent klientů nedostane přes 13 procent.

"Velkou pozornost věnují sázkaři SPD. Jeden z nich vsadil 7777 korun na výhru této strany v kurzu 130:1. V případě úspěchu by tak vyhrál přes milion," uvedl dále Šrain.

Miliony na vítězství ANO

Tipsport zatím přijal sázky za 17,5 milionu korun, z toho osm milionů jde na vítězství ANO. Nejvyšší sázka na jeho volební triumf je za 200 000 korun.

"Na ANO jsme přijali přes 17 000 tiketů. Druhou nejsázenější příležitostí je zisk pro ODS vyšší než 10,5 procenta s 2500 tikety. Druhou nejsázenější příležitostí podle objemu peněz je to, že Realisté získají méně než pět procent. Na to je vsazeno 1,2 milionu korun," sdělil mluvčí Tipsportu Jiří Hadrava.

Chance eviduje sázky za tři miliony korun, zhruba polovina jde na výhru ANO. "Nejvyšší jednotlivé sázky na výhru ANO jsou dvě za 200 000 korun. Jeden klient vsadil 40 000 korun na to, že ČSSD získá méně než 18 procent hlasů," uvedla mluvčí Chance Markéta Světlíková.

Některé klienty podle ní rovněž láká poměrně vysoký kurz 5:1 na to, že ANO volby nevyhraje. "Ovšem v součtu je to jen šest procent ze všech sázek na volby," dodala Světlíková.

Velkou šanci na vstup do Sněmovny mají podle bookmakerů SPD (1,07:1) a Piráti (1,15:1). Bez naděje podle nich není ani STAN (2,9:1), Naopak šance Realistů (4,6:1), Zelených nebo Svobodných (shodně 8,5:1) nejsou příliš vysoké.

Podíl Fortuny, Tipsportu a Chance na domácím trhu kurzových sázek loni podle odhadů činil 92 procent. Ostatní společnosti absolutní hodnotu nezveřejňují, dá se však předpokládat, že celkový objem sázek dosáhl zhruba 32 milionů korun.

Dosavadní rekord z politických sázek drží prezidentské volby v roce 2013 s 50 miliony. Sázkové kanceláře očekávají, že tato částka bude výrazně překonána. Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 20. a 21. října.

Automatická reklama selhala: Instagram se na Facebooku propagoval fotkou s výhrůžkou znásilnění

Živě.cz - 7 hodin 54 min zpět
Poté, co se ukázalo, že reklamní systém Facebooku není zdaleka tak propracovaný, jak by měl, dočkala se trapného selhání i jeho obrázková síť Instagram. Služba se na Facebooku propagovala snímkem obrazovky, na kterém byla výhrůžka znásilnění. Na věc upozornila reportérka britského zpravodajského ...

Pardubice na podzim začnou stavět první část cyklostezky do Hostovic

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 8 hodin 16 min zpět

Práce za 10,5 milionu korun potrvají do léta příštího roku.

Chatbot myslí za uživatele. Nabízí tisk zapomenutých momentů

Novinky.cz - 9 hodin 54 min zpět
Digitální fotoaparáty, a především jejich nástup v mobilních telefonech, znamenaly revoluční změnu v myšlení fotografů. Již se nerozmýšlíme nad každým snímkem. V telefonu nebo na sociálních sítích jich můžeme mít tisíce. Pak se však také může stát, že ty skutečně zajímavé v takové záplavě fotografií zapadnou. Nový chatbot pro Facebook Messenger vám je připomene a vytiskne.

Laponské volání divočiny aneb z Čech až na konec světa v kabině Škody Octavia Scout

Aktuálně.cz - Věda a výzkum - 9 hodin 56 min zpět

Východní jantarovou trasou přes polární kruh, až k zasněženým vrcholkům dalekého severu na Nordkapp za neustálého slunečního svitu. Všude spousta čirých potůčků, jezer a sobů, kteří rádi stojí v cestě a nereagují ani na zatroubení. Laponsko nabízí unikátní severskou exotiku a také jednu z posledních velkých divočin v Evropě. Na mapě jsme si namalovali náročný okruh, čítající téměř 9 tisíc kilometrů, a vydali se se čtyřkolkou Škoda Octavia Scout až k nejsevernějšímu bodu Evropy. Uvnitř grafiky najdete fotografie a informace ze sedmnáctidenní expedice.

Stránky

Subscribe to blog.obsah.info agregátor